Sloh:21.století

13. března 2010 v 15:47 | *JoJo* |  škola
Ahoj,slíbila jsem,že dodám sloh:D,teda nejspíš vás to nebude zajmat ale co:DTéma bylo:Kdo je pro mne přítel a kdo nepřítel.Blbé téma!Tak jestli budete mít nějaké dementní narážky,tak si zkuste nejdříve ten sloh napsat sami!Ano?!Tak tady je pp...Jo a nekopírovat jestli to někdo zkopíruje tak,vrrr....


Sotva přijdu ze školy,jdu ke stolu.Na dnešek jsem si totiž naplánovala vzpomínání.Ve stole mám pár šuplíků.Dnes se soustředím jen na bílý a černý šuplík.
Bílý šuplík znamená přátelství.Jsou v něm dopisy,poznámky,fotky,pár drobností,dárečky.Také kartičky se jmény přátel a vlastností,kterých si na nich vážím.V černém šuplíku jsou ty samé věci,ty mi ale připomínají nepřátelství,Avšak jakým šuplíkem začít?Bílým nebo černým?Přátelstvím či nepřátelstvím?Bude to bílý.Mám to tu pěkně srovnané,takže vím,kde co je.V levém rohu kartičky se jmény přátel a věcí.Každé slovo vypráví svůj příběh.První jméno je Patricie.Je to jméno ze školky,dřív jsme byli nejlepší kamarádky,dávaly jsme si dárečky a jedna bez druhé nemohla být.Čím víc ale jsme starší,tím víc jsme jen kamarádky.Dál je tu pár drobností.Třeba tady náramek.Sotva ho vezmu do ruky,už mi naskakují vzpomínky.Dostala jsem ho v létě na školním výletě od své nejlepší kamarádky jako náramek přátelství.Jsme spolu totiž od malička,ještě nám to přátelství nezrezivělo.Jsme k sobě upřímné,chodíme spolu ze školy a do školy,nehádáme se a radíme si.Položím náramek a beru do ruky malého plyšáka.Ten se ke mně dostal, když jsem byla malá.Dala mi ho Lenička,když končila školka, a ona šla na jinou školu než já.Pak je tu pár poházených kartiček s citáty.Jeden z nich je tento:,,Život bez přátel je jako zahrada bez květin."Ještě si projdu pár vzpomínek a bílý šuplík zavřu.

Teď je na řadě černý šuplík.K mé úlevě zjišťuji,že je tu mnohem méně věcí a vzpomínek než v bílém šuplíku.Doufám,že to tak zůstane.Stejně jako v bílém i zde je pár jmen na kartičkách.Poslední jméno je Zdenka.Pohádala jsem se s ní,kvůli,vlastně ani nevím.Byla to taková malá hádka,která po pár hodinách zmizela z hlavy.Také je tu pár věcí,které mi ty hádky a nepříjemné událostí připomínají.Ale já nereaguji špatně a smutně,ale uvědomuji si,že mi tyto hádky něco daly.Nepřátelé mi dali ostré lokty a umění se bránit a to budu určitě později v životě taky potřebovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anniéé Anniéé | Web | 6. září 2011 v 20:57 | Reagovat

to je krásný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama