Klíč-začátek něčeho,co jsem zase nedotáhla dokonce

16. října 2010 v 10:30 | *JoJo* |  Povídky



Opět jsem psala něco,co jsem nedotáhla dokonce.No spíš jsem zkoušela psát,moc mi to nešlo :)Je to staré,ani nevím,kde jsem to vyhrabala.Jak staré to vůbec tedy je ?Já nevím asi rok?Tak nějak,našla jsem to v dokumentech v nějaké složce,kde to mělo odpočívat v pokoji.Ale né,já tu hrůzu musela vyhrabat!



Klíč

Prolog

   "To dítě je klíč.Chápeš?Musíš ho zabít.To dítě je klíč ke dveřím blaženosti.Nikdo ho nesmí dostat.Pokud bude využit v pravou chvíli a na pravém místě,mohlo by se stát,že lidstvo postoupí do vyšší dimenze.Do stavu,kdy jim nebude záležet na penězích.A to se prostě nesmí stát,rozumíš?"zařvalo rozzlobeně Oko.
   "Zabiju ho,slibuju."odpověděl zhypnotizovaný Patrik.
   ,,Ach,ty blázne."zasmálo se.,,To dítě,klíč,nejde jen tak zabít.Nemůžeš ho probodnout kůlem,jako nějakého upíra.Ani jed ti nepomůže.Musíš splnit zkoušky ,získat tu květinu."
   "Jakou květinu?"
   ,,Zapomněl jsem.Přeci Aphroditum Gota.Květinu smrti a života.Vypěstoval ji jistý Emans Carter asi před sto lety,vědě,co bude,to on stvořil příběh klíče.To on určil,kdobude nosit poctu klíče.Klíč může umřít buď květinou nebo přirozeně stářím.Zemřelo již spousty klíčů a úděl se vždy přenesl na nového člověka,na nové dítě.Tenzatracený Emans věděl,že nejde o klíč pořád bojovat a tak stvořil květinu,díky kterré má stejkné šance zlo i dobro,bohužel pronás.Pokud ji použije dobro,probouzí v klíči schopnosti zachránit lidstvo a ukázat mu pravou cestu.Pokud ji však použije zlo,tedy my,vytratí se z klíče dobro a obrátí ho na naši stranu,v případě velkého sebeovládání a vůle klíče,který se nebude chtít svého dobra vzdát ,ho jednoduše zabije.Chápeš?"
   ,,Jak tu květinu získat?"otázal se Patrik.
,   ,Jednoduše,musíš zvládnout čtyři zkoušky,čtyři lístky.Zkoušku ohně,vody,země a vzduchu."
   ,,Pak získám květinu?"
   ,,Ano a dostavíš se k dítěti,ke klíči.Pak stačí květinu mu předat."zasmálo se Oko.
   ,,Udělám,co bude v mých silách pane."
   ,,Ano,to uděláš."zasmálo se okno.
   ,,Jen mi ,pane, s dovolením
řekni.Kdo je ten klíč,kde se nachází?"
   "Jak už jsem řekl,ten klíč je dítě.Nejčistší dítě na celém světě.Dítě,které se narodil ve středu.Mezi zlem a dobrem.Je to tvoje dítě.Ty jsi zlo a tvá žena dobro.Ve zkouškách budeš bojovat proti ní.Oni si ji přebraly,pablb Sam.Nesnáším ho.Vždycky mi můj plán překazí,tentokrát to nezvládne,tentokrát mám tebe Patriku,že ano?"
   ,,Samozřejmě pane,to dítě,skoro ho neznám a má žena?Kdo není se mnou je proti mně."odpověděl stále ještě zhypnotizovaný Patrik.
   "Dobrá příteli.Sam si to nejspíš neuvědomuje,ale i v pekle mám moc.Přímo ďábelskou."zachvělo se smíchem oko,k němuž se po chvíli přidal i Patrik.Byl to hrozivý smích plný vzteku,zloby,pomsty a zla…



  
Kapitola První
    
Sakra, kdy se to konečně pohne. Blbý auta. Vždycky jedu ve stejný čas, každý den, už dva roky. A zrovna dneska mne musí potkat kolona. Nadávám. Jedu pro svou 10 letou dceru ke škole, pak musím ještě vyřídit nákupy. Mám naspěch a musí mne potkat kolona. Navíc se to už čtvrt hodiny ani nehlo. To nemůžu stihnout. Z přemýšlenímne vytrhne hlasité zvonění mobilu.
   ,,Prosím?Krásná?" ozvu se a čekám odezvu.
   ,,Tady Sam." dočkám se odpovědi.
    Zapátrám v paměti.Jediný Sam,kterého jsem znala,je můj,už dva roky,zemřelý strýc.Bylo by tedy nepravděpodobné si myslet, že je to on.
   ,,Prosím?"otážu se s nadějí,že o sobě vyzradí víc.
   ,,Sam.Prosím okamžitě dorazte do vašeho bytu,čekáme vás."
   ,,Samozřejmě,že do svého bytu dorazím.Je můj.Ale nejdřív vyzvednu svou holčičku a vyřídím věci.Mimochodem,jak jste to myslel,když jste říkal,že mne tam čekáte?"
   ,,Vaše Sandy je u vaší sestry.Je o ní postaráno.Ty "věci" si můžete vyřídit později.Teď vás naléhavě potřebujeme.Okamžitě jeďte domů!" odpoví mi rozkazovačným tónem,jakobych byla malé děcko.
   ,,Tak to teda ne,pane. Nevím jestli si myslíte,že vám na takový vtip naletím,ale já si teď jedu pro své dítě do školy.Buď to je toto hodně špatný vtip,nebo jste si spletl číslo!" zařvu na něj.
   ,,Prosím vás,musíte přijet hned.Klidně si to u vaší sestry ověřte!" řekne a já v jeho hlase cítím něco beznadějného a prosícího.
   ,,Dobrá,zavolejte mi za pár minut,ozvu se sestře."svolím a okamžitě típnu mobil,abych snad,nedej bože,nedostala nové rozkazy.Sotva ukončím první hovor,pouštím se do druhého…
   ,,Lízo?Je u tebe Sandra?"vytasím se hned na začátku s otázkou.
   ,,Ano,je.Prosimtě Kam,co se děje?Proč sem jí musela vyzvednout já?Tvůj kamarád…"
   ,,Lízo,já nevím,myslím,že se NĚCO děje.Mám takový zvláštní pocit.Prosím,mohla bys Sandru pohlídat?Ještě dnes večer si pro ní přijedu."
   ,,Dobře,Ale v osm mám schůzku,do té doby…"
   ,,Děkuju Ti moc Lízo.Kolem sedmé si pro ni přijedu.Slibuji."
   Ze strachu,že by si to líza mohla ještě rozmyslet,jsem raději hovor ukončila.Uběhla sotva minuta přemýšlení a pár ujetých kilometrů,když zavolal opět Sam.
   ,,Tak co?Ověřila jste si to?"
   ,,Ano,ale stále nechápu co se děje.Já…"
   ,,To se brzy dozvíte,teď stačí,když se dostavíte k Vám domů."
   ,,Ne,nepojedu tam,dokuď mi neřeknete,co se děje."dupla jsem si.
   ,,Chápejte,to nejde,"zakňučel,"takle po telefonu,je to citlivé.Nic se Vám nestane opravdu.."
   ,,Chápete vy mne?Zavolá mi úplně cizí člověk,že je moje dítě pryč a že s ním mám sejít v mém uzamčeném bytě!Chápete,aspoň,jaký z toho mám pocit,sakra?A teď mi ještě řekne,že se nemám bát,že se mi nic nestane!"řvala jsem.
    ,,Hlavně se uklidněte,prosím.Přijeďte."
    ,,Je vidět vaše výše inteligence,"rýpla jsem si " nemám jak,pokud jste to nevěděl trčím snad v pěti kilometrové koloně!"
   ,,Ach,to jsem opravdu netušil.Snad….ano to by šlo jistě."
   ,,Co by šlo?Haloo!Vnímáte mne někdo?Co by šlo?"
   ,,Přivezem vám kolo."ohromí ne svou nabídkou.Čekala jsem aspoň vrtulník,ale kolo?To si snad dělají srandu!Mám to domů asi dvacet kilometrů.

,,Vážně budete tak velkorysí?"zeptala jsemse ironicky.
   ,,Jistě!"odpověděl,zřejmě to nepochopil.
   ,,Vám to asi nedošlo!Nehodlám nechat svoje auto někde v koloně,aby se k němu dostavil a řídil uplně cizí člověk.A ještě k tomu jet dvacet kilometrůna kole.V žádném případě!Budete si muset počkat.Za hodinku a půl budu doma.Zatím naschle!"Ne vážně nebudu!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama