Feel...

12. května 2011 v 18:33 | JoJo* |  Můj život

Včera jsem psala,jak mám nádhernou náladu a dneska...Že jsem nezaklepala na dřevo,zakřikla jsem to.Dnešek uplně na
nic.Vzhledem k tomu,že jsem empatická,mi celý den není dobře,jelikož P. taky ne.A dneska jsem se dozvěděla,že je mu tak nevolno,že v sobotu prostě nemůže přijet.Tohle mě sere.Jak se všechno v jednu minutu zboří.Fakt teď nemám náladu na nic jiného,než poslouchat smutné písničky.Jestli jste na tom stejně jako a chcete si nějakoou poslechnout,klikněte na texty písní.



Už žádné záhady.
Už je to konečně jasné.
Jsi domov, který mé srdce hledalo tak dlouho.
A jsi to ty, koho jsem od samého začátku milovala.

Byly časy, když jsem se běhávala ukrýt.
Bála se odhalit svou druhou stránku.
Sama v noci, bez tebe.

Ale teď vím, kdo jsi
a vím, že držíš mé srdce.
Konečně je to to místo, kde patřím.
Jsi to ty, koho jsem od samého začátku milovala.

Nevím,jestli tuhle písničku znáte,ale uplně se do ní vciťuju,cítím,že jsem jako ta,co to zpívá.Miluju ho.Bez něj jsem nebyla nic.Tenhle pocit ,když jsem s ním jsem niky životě neměla.Kdkoliv mě obejme,políbí,jsem ¨celá pryč.Opravdu ho miluju,všechno,cokoliv pro něj...


A slzy tečou potokom... Fakt nevím,proč jsem tak zdrcená.Opravdu nevím.Zítra jedu přeci do Prahy na vyhlášení! Dostala jsem se mezi 10 nejlepších! A přeci se nejde smát.Tyden se s ním nevidím a je to pro mě horror.Školu přežívám jen díky vidině jeho v sobotu u mě.Žiju celý týden jen tím,že ho budu moct obejmout.A teď ? Další týden bez něj.Dva týdny v kuse bez něj.


Jo přesně tohle potřebuji.Mít tě tu,.Objímat tě.Líbat tě... Proč nemůžeme tohle mít,když to nejvíc potřebujeme? K čemu mi jsou laskavá slova v smskách,když tu nejsi? A já necítím tvou vůni...


Tohle jsou ty stavy,kdy bych mohla donekonečna psát,jak se cítím.Donekonečna bych mohla poslouchat smutné písničky.Tohle jsou ty stavy,že kdyby nevěděla,že něco hezkého příjde ,šla bych si pro žiletku.Skočila bych pod autobus.Pod JEHO autobus.Někdy mě napadá,jestli si mě váží. Jestli ví,že nejsem samozřejmost. Občas je sobecký...Já taky a uvědomuju si to.Ale co on? Nikdy se mi neomluvil...MIluju ho
Omlouvám se za tenhle článek.Smutný,roztříštěný.Asi takle se cítím já. Nemůžu psátž smysluplné články,když se cítím takle... rozkouskovaná
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama